Protože osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) nepracují pod žádným zaměstnavatelem, daně a platbu a vyúčtování záloh na zdravotní a sociální pojištění si musí řešit samy. Povinnost poplatníka daně z příjmů fyzických osob splní podnikatel tak, že podá daňové přiznání sám nebo prostřednictvím daňového poradce. 

Kromě placení zdravotního a důchodového pojištění pak musí podnikatel také podat za uplynulý rok Přehled o příjmech a výdajích, ze kterého zjistí výši zálohy na další období i případný nedoplatek na pojistném.

Daň z příjmu fyzických osob

Do daňového přiznání se uvádí všechny příjmy ze samostatné výdělečné činnosti, dále případné příjmy ze zaměstnání (mohou se uvádět i ty daněné srážkou), z pronájmu, z kapitálového majetku i tzv. ostatní příjmy. 

Proti nim se uplatňují výdaje na dosažení a udržení příjmů. Podnikatel si může zvolit, zda se mu více vyplatí uplatňovat výdaje v reálné výši (v takovém případě je ale musí evidovat) nebo využije tzv. výdajový paušál, který už obsahuje všechny výdaje a nad jehož rámec už další uplatnit nelze. 

Když odečteme výdaje od dosažených příjmů, získáme základ daně. V případě, že jste měli více druhů příjmů (například z podnikání a zaměstnání), počítáte údaje za každou činnost zvlášť a u každé vyjde tzv. dílčí základ daně.

V dalším části daňového přiznání je možné daňový základ snížit o nezdanitelné části základu daně a odčitatelné položky za:

• bezúplatná plnění (dary),

• platby na spoření na stáří,

• platby na životní pojištění,

• zaplacené úroky z úvěru na bydlení,

• zaplacené zkoušky ověřující další vzdělávání*,

• zaplacené členské příspěvky odborové organizaci*.

* od roku 2024 se možnost odpočtu ruší, u příjmů za rok 2023 ho ještě uplatníte

(Podrobně se jim věnujeme opět v sekci Nejčastějších dotazů.) Dílčí základ podnikatel může snížit ještě o ztrátu z minulých zdaňovacích období.

Výslednou částku zaokrouhlujeme na celé stovky dolů a vypočteme z ní 15% daň z příjmů fyzických osob a v případě potřeby ji zaokrouhlíme na celé koruny nahoru.

Od vypočtené daňové povinnosti se dále odečítají daňové slevy:

• sleva na poplatníka 30 840 Kč (2570 Kč za měsíc),

• sleva na vyživovanou manželku* 24 840 Kč (uplatňuje se ročně),

• sleva na vyživovanou manželku ZTP/P* 49 680 Kč (uplatňuje se ročně),

• sleva za invalidní důchod I. a II. stupně 2520 Kč (210 Kč za měsíc),

• sleva pro invalidní důchod III. stupně 5040 Kč (420 Kč za měsíc),

• sleva pro držitele průkazu ZTP/P 16 140 Kč (1345 Kč za měsíc),

• sleva pro studenta* 4020 Kč (335 za měsíc),

• daňové zvýhodnění na první dítě 15 204 Kč (1267 za měsíc),

• daňové zvýhodnění na druhé dítě 22 320 Kč (1860 Kč za měsíc),

• daňové zvýhodnění na třetí a další dítě 27 840 Kč (2320 Kč za měsíc),

• daňové zvýhodnění na první dítě ZTP/P 30 408 Kč (2534 Kč za měsíc),

• daňové zvýhodnění na druhé dítě ZTP/P 44 640 Kč (3720 Kč za měsíc),

• daňové zvýhodnění na třetí a další dítě ZTP/P 55 680 Kč (4640 Kč za měsíc),

• sleva za umístění dítěte v předškolním zařízení* max. 17 300 Kč (uplatňuje se ročně),

Poznámky:
* sleva na vyživovanou manželku (i ZTP/P) - od roku 2024 dochází ke změně podmínek viz FAQ
* sleva na studenta - od roku 2024 se daňová sleva ruší, u příjmů za rok 2023 ji ještě uplatníte viz FAQ
* sleva za umístění dítěte - od roku 2024 se ruší, u příjmů za rok 2023 ji ještě uplatníte viz FAQ

Nejprve se odečítají daňové slevy uvedené v § 35 ba zákona o daních z příjmů (tedy sleva na poplatníka, na vyživovanou manželku, na invaliditu, pro držitele průkazu ZTP/P, na studenta a sleva za umístění). Poté se odečte sleva za EET a jako poslední případná sleva na děti, tedy daňové zvýhodnění na vyživované dítě. 

Po odečtení daňových slev se není možné dostat do záporné hodnoty, výše daňové povinnosti tedy může vyjít nejméně rovna nule. Výjimkou je situace, kdy od daně odečítáme daňovou slevu na děti (tzv. daňové zvýhodnění), proto se uplatňuje jako poslední ze slev. V případě, že se dostanete do záporu, vychází vám tzv. daňový bonus.

Nárok na něj vzniká, máte-li za předchozí rok příjmy z podnikání či zaměstnání alespoň ve výši 6násobku minimální mzdy, tedy 103 800 Kč za rok 2023 a 113 400 Kč za rok 2024. Daňový bonus je možné uplatnit bez omezení. Omezení jeho maximální výše bylo zrušeno.

Dále daňovou povinnost snižujeme ještě o zaplacené zálohy na daň z příjmů, jejichž výsledkem může být opět záporná hodnota, tedy daňový přeplatek.

O vyplacení daňového bonusu a daňového přeplatku musíte finanční úřad požádat ve speciálním boxu na konci formuláře daňového přiznání.

Zdravotní a sociální pojištění

Vyměřovacím základem pro zdravotní pojištění je polovina rozdílu mezi příjmy a výdaji a u sociálního, resp. důchodového pojištění nově pak 55 % rozdílu mezi příjmy a výdaji (při výkonu hlavní činnosti). Odvody na sociální pojištění se odvozují jako 29,2 % vyměřovacího základu a na zdravotní pojištění jako 13,5 % vyměřovacího základu. Podnikáte-li na hlavní činnost, máte povinnost platit zálohy na zdravotní a sociální pojištění alespoň v zákonem stanovené minimální výši. Výjimkou je nemocenské pojištění, ke kterému se OSVČ hlásí jen dobrovolně. Celkové pojistné, které máte vzhledem k dosaženým příjmům za předchozí rok platit, zúčtujete proti zaplaceným zálohám v Přehledu o příjmech a výdajích (Přehled OSVČ). Ten musíte vaší zdravotní pojišťovně a příslušné okresní správě sociálního zabezpečení odevzdat měsíc po tom, co jste podali (nebo měli podat) daňové přiznání.

Na tomto místě ještě upozorňujeme, že výpočet odvodů je u vysokých příjmů ovlivněn také limitem pro maximální platbu na sociálního pojištění - tzv. maximálním vyměřovacím základem (odvody na zdravotní pojištění zastropované nejsou), který odpovídá 48násobku průměrné mzdy. Tento strop se u sociálního pojištění tedy uplatňuje po dosažení roční hranice příjmů (pro rok 2023 jde o částku 1 935 552 Kč, pro rok 2024 o částku 2 110 416 Kč).

 Změny od roku 2024

S účinností tzv. konsolidačního balíčku nastává od roku 2024 změna u výpočtu záloh na sociální, resp. důchodové pojištění. Jak už jsme naznačili výše, vyměřovací základ při výkonu hlavní činnosti se od roku 2024 stanovuje jako 55 % daňového základu.  V souvislosti s výpočtem minimálních záloh na důchodové pojištění při hlavní činnosti také dojde ve třech letech po sobě (2024 - 2026) k navýšení minimálního vyměřovacího základu vždy o 5 %. Ten v roce 2023 činí 25 % průměrné mzdy, v roce 2024 dosáhne 30 %, v roce 2025 pak 35 %, aby růst skončil v roce 2026 na úrovni 40 % průměrné mzdy. Minimální měsíční vyměřovací základ pro OSVČ vykonávající vedlejší činnost se od roku 2024 zvýší z 10 % na 11 % průměrné mzdy.

Začínající podnikatelé mají z rostoucích minimálních záloh na důchodové pojištění dostat dočasnou výjimku. V prvních třech letech činnosti budou platit minimální zálohy bez tohoto navýšení.

Platby na nemocenské pojištění se od roku 2024 kvůli konsolidačnímu balíčku nově stanovují jako 2,7 % vyměřovacího základu (dosud 2,1 %).

Podrobněji o těchto změnách viz FAQ.

 

Jednoduchý příklad propočtu daňové povinnosti a odvodů na zdravotní a sociální pojištění při využití výdajového paušálu (za rok 2023):

Grafik s ročním příjmem 540 000 Kč uplatňuje jako živnostník 60% výdajový paušál. Ve společné domácnosti s ním žije manželka, která je po celý rok na rodičovské dovolené tzn., že její roční započitatelný příjem nepřesáhl 68 tis. Kč, a dvě nezletilé vyživované děti. V minulém roce zaplatil na úrocích z hypotečního úvěru 50 000 Kč. Podnikání trvalo celý kalendářní rok, taktéž slevy na dani a daňové zvýhodnění si podnikatel uplatní za celé zdaňovací období. Celý minulý rok podnikatel platit minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění.

Příjmy:  540 000 Kč,
Výdaje jako 60 % příjmů: 324 000 Kč,
Daňový základ: 216 000 Kč,
Odčitatelná položka za uhrazené úroky z úvěru na bydlení: 50 000 Kč

Nárok na daňové slevy:

• na poplatníka 30 840 Kč,
• na vyživovanou manželku 24 840 Kč,
• na první dítě 15 204 Kč,
• na druhé dítě 22 320 Kč.

Svou daňovou povinnost postupně vypočte jako:

540 000 Kč - 324 000 Kč = 216 000 Kč (daňový základ)
216 000 Kč - 50 000 Kč = 166 000 Kč (základ daně snížený o odčitatelnou položku)
166 000 Kč * 15% daň = 24 900 Kč (daňová povinnost před odečtením slev)
24 900 Kč - 30 840 Kč (na poplatníka) - 24 840 Kč (na vyživovanou manželku) = 0 Kč (daň)
Daňový bonus: 15 204 Kč + 22 320 Kč = 37 524 Kč

Podnikatel tedy bude na formuláři daňového přiznání žádat finanční úřad o výplatu daňového bonusu ve výši 37 524 Kč.

Zálohy na zdravotní a sociální pojištění za rok 2023

Na zdravotní pojištění podnikatel zaplatil v roce 2023 na minimálních zálohách částku 32 664 Kč (12 x 2722 Kč). Na sociální pojištění pak 35 328 Kč (12 x 2944 Kč).

Zdravotní pojištění začínáme počítat jako rozdíl mezi příjmy a výdaji (v případě činnosti vykonávané po celý rok). Částku následně vydělíme dvěma. Vyjde nám tzv. vyměřovací základ (108 000 Kč).

Pokud výsledek nedosáhne alespoň hodnoty minimálního ročního vyměřovacího základu, zaplatíme minimální pojistné ve výši 13,5 % právě z minimálního ročního vyměřovacího základu. Měsíční minimální vyměřovací základ OSVČ vypočteme jako 50 % průměrné měsíční mzdy. Pro rok 2023 je to částka 20 162 Kč. Roční minimální vyměřovací základ odpovídá jejímu dvanáctinásobku, tedy 241 944 Kč. Z toho vypočteme 13,5 % minimální předepsané pojistné (zaokrouhlujeme na celé Kč nahoru).

Podnikatel reálně svými příjmy nepřesáhl hranici minimálního ročního vyměřovacího základu, a proto se na něj vztahuje právě roční minimální vyměřovací základ. Předepsané pojistné tedy v daném případě činí 32 663 Kč. Vzhledem k tomu, že na zálohách zaplatil částku 32 664 Kč, vznikne mu 1 Kč přeplatek.

Pokud by podnikatel měl vyšší než minimální vyměřovací základ, použije se pro výpočet předepsaného pojistného právě vyměřovací základ vzešlý z reálných příjmů, ze kterého se stanoví předepsané pojistné (13,5 %). Tato částka se následně porovnává se skutečně odvedeným pojistným. V případě, že podnikatel odvedl na zálohách nižší částku, než je roční předpis pojistného, vznikne nedoplatek, který musí uhradit a na další rok mu vyjde vyšší záloha.

Sociální pojištění za rok 2023 opět začínáme počítat jako jako polovinu rozdílu mezi příjmy a výdaji (tj. 108 000 Kč = vyměřovací základ při činnosti trvající celý rok). I zde platí, že pokud vyměřovací základ nedosáhne minimálního vyměřovacího základu, stanoví se pojistné právě z minimálního vyměřovacího základu.

Minimální měsíční vyměřovací základ u sociálního pojištění v případě hlavní činnosti stanovíme jako jednu čtvrtinu průměrné mzdy a zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Pro rok 2023 je to částka 10 081 Kč. Roční minimální vyměřovací základ odpovídá jejímu dvanáctinásobku, tedy 120 972 Kč.

V tomto případě podnikatelův vyměřovací základ opět nepřesáhl minimální vyměřovací základ a tak se mu pojistné nebude stanovovat z vyměřovacího základu z reálných příjmů, ale opět z minimálního vyměřovacího základu.

Pro výpočet předepsaného pojistného ho vynásobíme 29,2 % a zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Na sociálním pojištění za rok 2023 by podnikatel měl odvést 35 324 Kč. Na zálohách zaplatil 35 328 Kč, takže mu vznikne přeplatek ve výši 4 Kč.

Výpočet daně, sociálního a zdravotního pojištění na základě vašich vstupů včetně výpočtu si můžete vyzkoušet na daňové kalkulačce OSVČ.

Jednoduchý příklad propočtu daňové povinnosti a odvodů na zdravotní a sociální pojištění při využití výdajového paušálu za příjmy v roce 2024 (nová pravidla):

Grafik s ročním příjmem 1 200 000 Kč uplatňuje jako živnostník 60% výdajový paušál. Ve společné domácnosti s ním žije manželka, která je po celý rok na rodičovské dovolené tzn., že její roční započitatelný příjem nepřesáhl 68 tis. Kč, a dvě nezletilé vyživované děti (jedno je do tří let věku). V minulém roce zaplatil na úrocích z hypotečního úvěru 50 000 Kč. Podnikání trvalo celý kalendářní rok, taktéž slevy na dani a daňové zvýhodnění si podnikatel uplatní za celé zdaňovací období. Celý minulý rok podnikatel platit minimální zálohy na zdravotní a sociální pojištění.

Příjmy:  1 200 000 Kč,
Výdaje jako 60 % příjmů: 720 000 Kč,
Daňový základ: 480 000 Kč,
Odčitatelná položka za uhrazené úroky z úvěru na bydlení: 50 000 Kč

Nárok na daňové slevy:

• na poplatníka 30 840 Kč,
• na vyživovanou manželku 24 840 Kč,
• na první dítě 15 204 Kč,
• na druhé dítě 22 320 Kč.

Svou daňovou povinnost postupně vypočte jako:

1 200 000 Kč - 720 000 Kč = 480 000 Kč (daňový základ)
480 000 Kč - 50 000 Kč = 430 000 Kč (základ daně snížený o odčitatelnou položku)
430 000 Kč * 15% daň = 64 500 Kč (daňová povinnost před odečtením slev)
64 500 Kč - 30 840 Kč (daňová sleva na poplatníka) - 24 840 Kč (sleva na vyživovanou manželku) = 8820 Kč (daň)
8820 - 37 524 Kč (daňová sleva na první a druhé dítě) = - 28 704 (daňový bonus)

Podnikatel tedy bude na formuláři daňového přiznání žádat finanční úřad o výplatu daňového bonusu ve výši 28 704 Kč.

Zdravotní a sociální pojištění

Na zdravotní pojištění podnikatel zaplatil v roce 2024 na minimálních zálohách částku 35 616 Kč (12 x 2968 Kč). Na sociální pojištění pak 46 224 Kč (12 x 3852 Kč).

Zdravotní pojištění začínáme počítat jako rozdíl mezi příjmy a výdaji (v případě činnosti vykonávané po celý rok). Částku následně vydělíme dvěma. Vyjde nám tzv. vyměřovací základ (240 000 Kč).

Pokud výsledek nedosáhne alespoň hodnoty minimálního ročního vyměřovacího základu, zaplatíme minimální pojistné ve výši 13,5 % právě z minimálního ročního vyměřovacího základu.

Měsíční minimální vyměřovací základ OSVČ vypočteme jako 50 % průměrné měsíční mzdy. Pro rok 2024 je to částka 21 983,50 Kč. Roční minimální vyměřovací základ odpovídá jejímu dvanáctinásobku, tedy 263 802 Kč.  

Podnikatelův vyměřovací základ nepřesáhl hranici minimálního ročního vyměřovacího základu pro rok 2024, a proto se na něj vztahuje právě roční minimální vyměřovací základ. Předepsané pojistné (13,5 %) tedy v daném případě činí 35 614 Kč (po zaokrouhlení na celé Kč). Vzhledem k tomu, že na zálohách zaplatil částku 35 616 Kč, vznikne mu 2 Kč přeplatek.

Pokud by podnikatel měl vyšší než minimální vyměřovací základ, použije se pro výpočet předepsaného pojistného právě vyměřovací základ vzešlý z reálných příjmů, ze kterého se stanoví předepsané pojistné (13,5 %). Tato částka se následně porovnává se skutečně odvedeným pojistným. V případě, že podnikatel odvedl na zálohách nižší částku, než je roční předpis pojistného, vznikne nedoplatek, který musí uhradit a na další rok mu vyjde vyšší záloha.

U sociálního resp. důchodového pojištění nově odpovídá vyměřovací základ 55 % daňového základu (rozdílu mezi příjmy a výdaji). V našem příkladu jde o částku 264 200 Kč, což je tedy vyměřovací základ při činnosti trvající celý rok. I zde platí, že pokud vyměřovací základ nedosáhne minimálního vyměřovacího základu, stanoví se pojistné právě z minimálního vyměřovacího základu.

Minimální měsíční vyměřovací základ u sociálního pojištění v případě hlavní činnosti stanovíme v roce 2024 jako 30 % průměrné mzdy a zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Jde o částku 13 191 Kč. Roční minimální vyměřovací základ odpovídá jejímu dvanáctinásobku, tedy 158 292 Kč.

Podnikatelův vyměřovací základ z reálných příjmů přesáhl stanovený minimální vyměřovací základ, takže pojistné se bude odvozovat z vyměřovacího základu stanoveného podle reálných příjmů.

Pro výpočet předepsaného pojistného vyměřovací základ vynásobíme 29,2 % a zaokrouhlíme na celé Kč nahoru. Na sociálním, resp. důchodovém pojištění za rok 2024 by podnikatel měl odvést 77 147 Kč. Na zálohách zaplatil 46 224 Kč, takže mu vznikne nedoplatek ve výši 30 923 Kč a pro další období bude muset platit vyšší zálohy na důchodové pojištění.

Výpočet daně, sociálního a zdravotního pojištění na základě vašich vstupů včetně výpočtu si můžete vyzkoušet na daňové kalkulačce OSVČ.